Obrazu vidina
krásného rámu
něžnější výplně
zdánlivě nevinná
podlehnout klamu
rozdvojit životy
ideám prostor dát
rozpustit barviva
vyhlásit bojkoty
malovat zaživa
smrti se smát
člověče sni si
získáš se
snad
Hodnocení:4 (celkem: 4, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 22x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Je to přesně jako ten obraz. Navrstvené jedno po druhém. První přečtení jsem jen klouzal po povrchu v druhé vžil v text, třetím uslyšel. Tenhle moment jsem kdysi zažil taky. Nemluvím teď o vrstvení, ale o skladbě textu. Podstatné jméno/přídavné, podmět/přísudek. Jen dvě slova v řádku. Je to trochu jednoduchý takhle psát, ale ten mustr je k užitku a něco nabízí, stojí za průzkum.
Pak je tady věc, na kterou jsem osobně trochu citlivej, ale každý podle sebe. Obrácení podmět/předmět : Obrazu vidina
já bych napsal vidina obrazu. Přijde mně to jen jako "básnický" nástroj, který ale nesplňuje svůj účel, působí archaicky a afektovaně. Ale jak říkám každý podle sebe.
A ještě infinitivy, to je můj oblíbený pes na bití. Richard Krajčo je v tom expert, ale ten vynahrazuje jinde ... a tak
ačkoli v textu není snad moc hlubší abstrakce (ikdyž jsem na vážkách), obsah tam je a je suverénní. Za mě jo.
Já děkuji za komentář. Trochu jsem čekal, že takhle báseň (pokud to tak mohu nazvat, abych třeba neurazil @stranger), se bude zamlouvat více, než ty mé předchozí.
Tak asi jsi ho úplně neurazil, jen žádá nějaký standart básně (který ani podle mě není nijak přísný) a nechce níž.
Tahle se určitě bude zamlouvat o kus víc. Řekl bych, že docela užitečný je nebrat si komentáře tak k tělu, nejsou míněny jako urážka. To poslední, o co komentující usilují, aby někoho odradili od poezie. To by byl hřích. Možná se pletu, ale dotčenost z tebe cítím a snad bych mohl říct, že ji chápu. Tak jako tak se mi tahle četla mnohem líp.
Sonet někomu | Jarní | Obraz | Nevím | Ucházení