Občas zaslechnu ticho
jako by se mi zachtělo
do mysli vkrádat
přes zamlžené
zamčené dveře
chtěl bych ti zamávat
obejmutí
jako by nestačilo
nenuceně se usmát
občas zaslechnu ticho
s přiloženým dotykem
roztají ledovce
tvých splínů
atomy parfémů
rozletí se do prostoru
kde strávili jsme chvíle
okamžiky nenávratné
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Zatím žádné hodnocení
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Nejsem si jistý, kde nový řádek plní svou úlohu nového verše. Někde ano, jinde jsem textem nucen indentifikovat tak nějak po svém.
Hned na začátku mě zaujala (smím-li být tak troufalý a upravit to tak, jak by to napsal můj čtenář):
jako by se mi zachtělo
vkrádat do mysli
přes zamčené dveře
Dál už vedeš známou linii osobní poezie, psanou tolikrát. Splín, společné chvíle, nenávratné okamžiky.
Patos.
Vítej na Poetikonu
Egon
kvalitní komentář (0)
Hned na začátku mě zaujala (smím-li být tak troufalý a upravit to tak, jak by to napsal můj čtenář):
jako by se mi zachtělo
vkrádat do mysli
přes zamčené dveře
Dál už vedeš známou linii osobní poezie, psanou tolikrát. Splín, společné chvíle, nenávratné okamžiky.
Patos.
Vítej na Poetikonu
Egon
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Pohroužení | Občas zaslechnu ticho |