než odkvete bez
jen na krátkou chvíli
budu kouzelnicí v rudých ponožkách
(nahoře bez)
a v trávě upředené
ze zelených mílí
se tajně octnu ďáblu na vážkách
(neříká ne)
mé srdce nezajímá
tvůj oddací list
mé oči s tvými chtějí
zase do těch míst
kde má ústa zatouží
po skrytých částech tebe
co dostanou nás oba
na lepší stranu nebe
než odkvete bez
na předlouhou chvíli
budu čarodějkou v plášti z pomněnek
(modravý les)
a v trávě pokosené
pro límečky krokodýlí
poztrácím knoflíky touhy domněnek
(obnošené)
Hodnocení:4.6 (celkem: 23, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 32x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
V mých laických očích rosteš jako básnířka, každou svou další básní, od doby kdy jsi vešla.Ne nejsem hnidopich, jen holt nepředstírám...zase ten krůček k dokonalosti mi schází.Ale je to fakt kapánek.Odpust mi to tedy.
Já vím, ziri, když já to tam fakt mít MUSELA!!!, byť to má k dokonalosti daleko. A když musíš, tak přes to holt nejede vlak... Moc děkuju za shovívavost
Nebe/tebe - to bych vraždila, vážně... uf... nádech, výdech, a můžu říct, že se mi Tvá báseň moc líbí (i tak) Právě jsem se vrátila z procházky po venku a necítím to jinak. Prostě krásná, opět.
Vyznání | Runaway | Rozčarování | Vodopády | Motýlek