Zas z hlavy vypadli mi
kondoři stěhovavých rán
hranostajové loňské zimy
albinotická křídla vran
zřím sebe, vyčerpaný aviatik
pád poltí ráhno lodice
padá koš z hlavy karyatid
meč dopouští se přeslicel
a taví pláčem slze oko
pro hrdlo Anny Boleynové . . .
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Tak to je | Bez názvu | Nevyplněno | Epitaf vojáka | O utichání