Všude je slyšet skučení lidských těl
trpce zkažených smyslů
věty zahlcují nevšímavé významy prázdných slov
všude jen stereotypnost, v interiéru prázdnota
jako bezdomovcovo čekání na Godota
nicota sžírající vědomí uvězněných duší
ty rána životu tak sluší,
noci však již nesmyslnou ohavností buší
jste mrtvoly nebo jen hluší?!
Slepota zastínila vaše tváře
bezostyšné jsou všechny opruzeniny tohoto neupřímně líbivého světa
vzpírat se, jistá smrt, nicota dávno zasáhla mě skrze nahou kůži
už od dětství ležím ve škarpě.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Hodnocení:4 (celkem: 4, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 15x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Já vím Poeta někdy skutečně funguje jako výlevka, básníci tu odloží svou nechuť všehosvěta a ráno zase s čistou myslí začnou nový den.Tak mi ale za jednu smutnou báseň dej jednu veselou.Pro tu rovnováhu.
Jednou za čas se to všechno na člověka sesype a zrovna dneska to byl plný měch...nejspíš je to tak dané, že se musím alespoň na chvilku dotknout toho obávaného dna, abych si uvědomila, co všechno v životě je vlastně důležité..a pak, až mi to tam nacvakne a srovnám to s problémy jiných lidí, je už zase dobře..proto tak pesimistické verše
Nesmyslnost | Úzkost |