Krev v žilách mých se vaří,
hlava málem puká,
ne, není to tak, jak vypadá,
možná víš, ale ani já sám to nechci znát.
Mnohokrát srdce ve dví zlomené jsem měl,
znovu bolest chci nezažít,
ne, není to tak, jak vypadá,
možná víš, ale ani já sám to nechci znát.
Svým citům se vysmívám,
k své hlouposti se nechci mít,
ne, není to tak, jak vypadá,
možná víš, ale ani já sám to nechci znát.
Bojím se stínu za sebou,
bojím se věcí budoucích přede mnou,
ne, není to tak, jak vypadá,
možná víš, ale ani já sám to nechci znát.
Strach z prázdnoty mě dohání k šílenství,
jeden chybný krok a přijde tvrdá rána osudu,
ne, není to tak, jak vypadá,
možná víš, ale ani já sám to nechci znát.
V pohledu jiných sám sebe zapírám,
nevím, zda jejich přetvářky jsou skutečností či ne,
ne, není to tak, jak vypadá,
možná víš, ale ani já sám to nechci znát.
Škatulky na vše okolo sebe pokládáš,
nechci být jen škatulkou s cedulí, však mě znáš,
ne, není to tak, jak vypadá,
možná víš, ale ani já sám to nechci znát.
Sám svých pocitů se bojím,
vím, že byly a jsou, vím že zidealizovanými zůstanou,
ne, není to tak, jak vypadá,
možná víš, ale ani já sám to nechci znát.
Opět vím, že rozum zatemněný mám,
opět své city neovládám,
ano, nebojím se to přiznat,
jestli jsi na tom stejně, pak víš,o čem mluvím,
(se srdcem napjatým v to doufám).
Hodnocení:1.25 (celkem: 5, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 16x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Díky za kladné hodnocení. Mé díla vždy vychází z mé múzy, je-li špatná, je i dílo špatné, a naopak. Vidím, že tentokrát byla má múza (nechtěla být jmenována dobrá. Ještě jednou díky.
Koukam, ze jsi trosku pozmenil styl?! Ale jo, neni to spatny a zlepsujes se... Jen tak dal. Zni to trosku jako balada, jak jsem to cetl, tak trosku neco jak Villonsky duch preziva, ale je to trosku jine, neopakujes ho.. To se mi libi... Co bude dal?
Procit | I tak se nedá žít | Něco úplně jiného | Cesty | Průhledná vzpomínka