líbí se mi první polovina, je pěkná, navozující příjemnou atmosféru
druhá polovina mi tam přijde nepatřičná, zejména 6., 7. a 8.řádek
dva závěrečný řádky jsou s obsahem, dala bych přednost jednotnému číslu, což je detail, nicméně druhá půlka mi ruší atmosféru té první.
Upřímně se mi taky více líbila první půlka, ale už jsem to četl snad 100x., takže mi to už jako takový skok nepřijde. Opět Ti děkuji, Jenny, že jsi zavítala a četla.
Velmi zajímavé, ale pro mně však nezajímavé. Kuja kuja, no to je pocit.
Westíku, vždy když si myslím, že už Ti rozumím, tak přijdeš s něčím takovým. Velmi zajímavé. Děkuji.
Ahoj Lukáši . Nějak jsem k tomu nepronikla. Tak mě tak při tom napadlo Appolinairovo pásmo (pásmo, to je moje;)), třetí sloku však, možná i světonázorově, nepobírám. Ovšem.. ´karanténa duší uprostřed věty´ (i když bych osobně upřednostnila jednotné numero, tj. ´duše´).. je povedená obraz paEl.
ale takhle začínám já podstatným jménem
mj. ta výtka je kvůli prvnímu řádku, neboť je ke zbytku básně útlý
i tvoje podání se mi líbí a zvlášť obsahově...
druhá strofa je plná emocí, druhý s třetí řádek se krásně bijí, protichůdné pocity, naděje a ztracenost...
další strofa... nevinnost X touha
otevřený konec s nádherným obrazem...
potěšení tě číst poslední dobou, ne že by před tím nebylo, ale je to čím dál lepší zážitek
Moc Ti děkuji, Pavlínko. Tvá slova mě hřejí na mé básnické duši. /Křídou kreslím ; po --- šíji/ ... to se mi nelíbí. Promiň. Jsem nevděčný, co? Ne, beru Tvůj názor, je prostě jen Tvůj. Moc Ti děkuji za tak dlouhý komentář a hodnocení. Ale fakt nevím, jestli jsem ten svůj "osobitý" styl změnil nebo ne... (viz. reakce ke Strangerovi) Je to zvláštní, no. Jenže na druhou stranu.. Básnířka Tvých kvalit má vždycky pravdu. Sakraš, já začínám být nějaký samolibý.
Moc Ti děkuji Pavlínko, jak za komentář, tak za ohodnocení.
no kdybys byl samolibý... tak bys neřekl, že mám pravdu...
no nicméně má stranger pravdu... tvůj styl se vyvinul... a to k dobrému podle mého názoru.. jsi jemnější, resp. píšeš jemněji, obsahově pořád s bolestí, ale teď už pro ti ní nepokřikuješ, nebiješ hlavou do zdi, ba naopak jsi vyspěl a komunikuješ s ní a snažíš se ji vnímat jako se součástí tebe, možná asi minulostí... no jde to cítit z tvých básní a ten rozdíl tam je, aspoň já to tak vidím ,) s pozdravem Paulette
co prosím? moje slátaniny z prachu povrchu zemského? ale Hesionko... schovej mindrák na něco kvalitnějšího, než jsou mé spatlaniny alá že jako odborný náhled
V první polovině mě hned napadlo - to není West, a nebo změnil (skvěle) styl, v druhé Tě poznávám (v dobrém)..., udržet si tu z počátku "najetou" polohu, chválou bych nešetřil, moc oceňuji tu změnu
Strangere, popravdě Ti napíšu, že když si ji čtu stále a stále dokola, přijde mi, že jsem nic nezměnil na svém stylu a poloze psaní. Že by se mi to zevšednilo? Hmm, nevím, no. Ale jsem rád, že jsi zavítal, Barde. Moc Ti děkuji.
Děkuji Ti, Hesíí, asi jsem se našel, musím ale přiznat, že nějak za krátkou chvíli. Myslel jsem si, že budu "bádat" po správné stopě, po cestičce, která je správná. No, nebylo to zase tak dlouho. Ještě jednou moc děkuji.
Sad noci | VERŠE V ÚSMĚVU | Vládci smutku | Páchnoucí | Vzpomínám