Tak to věřím, Hesionko drahá. Jak tam stojí? Víš že mě to ani nenapadlo? Tehdy jsem to skládal ve vztahové depce. Nejspíš ale bude v nějaké vysoké sklenici na kytky. Moc Ti děkuji, že jsi zavítala a věnovala svůj čas mé básni. Moc to pro mě znamená, Hesííí.
Nebudu ti to hodnotit, protože bech dávala trojku, asi.
Pětku určitě ne.
Ano, některé obrazy jsou hezké, ale jejich potenciál jsi nenechal rozvinout tak, jak by si (podle mě) zasloužily.
Nicméně ti vůbec nezávidím tvé pocity, musí to být sakra těžký sám se sebou žít.
No, žádnej med? Každej má nějaký trápení a problémy, to už bys měl znát.
Med prudce? Med houstne stářím, anebo při tepelný úpravě, takže to mám chápat tak, že se dostáváš k bodu varu?
Tím, že jsem napsal "A med prudce houstne", jsem myslel, že můj život není nic jednoduchého a je to čím dál horší, víš? Ale za to nemůžeš, no, takže asi tak.
první dva řádky - jsou pro mne jako procházka básnickým blahem
druhý řádek první strofy = nádherný obraz/obrat !
karanténa smyslů -- vyzdvihuji !
soumrak hvězd na nebi rozbíjí souhvězdí -- hvězdy a souhvězdí v jednom řádku - nic pro mě, ale jako obraz je to kvalitní vjem/ jen bych to asi odřádkovala, ale zas by to rozhodilo celý rytmus básně, takže to překousnu s klidným srdcem.
V peřejích tajemna | Kácíš se | Nezabráním | Vyprahlá ctnost | Netuším