Slova, která proti sobě šermují. Úřad, adresa kontaktní ... x zbroj, hrad, moc kouzelnou. Básnička paradoxů.
O obsah se nebudu rvát. Akorát nesouhlasím s jedním: "básníci píší jen vzpomínky vlastní,
nebo v nich rozjímaj o nějaké lásce"
Za prvé si nemyslím, že JEN. Zastávám názor, že i básník je svým způsobem řemeslník. Že autenticita zážitku nemusí být pravdivá, že básník nemusí prožít fatální lásku, být osudem lynčován; spíše by měl věrně to umět napsat, protože papír a pero (pc a ruka) jsou jeho nástrojem. On by měl laskat čtenáře, ne sebe. Nebýt patetický kvůli sobě, protože pak to nemá cenu publikovat. A když už, tak do bravíčka, kde člověk nenajde snad ani jednu originální báseň, která by chtěla vypovídat něco jiného než ty ostatní.
Víš, měli bychom si vážit čtenářů. Ne jen masturbovat nad papírem a ukojovat se slovy. Když už rozkoš, tak jiného druhu. Úsměv.
Sněhulák | Strach | Oběti noci | Naléhavé |