Pulzují světla
vždy když zavřu oči
vzpomínky vidím jak obrázky
které někdo hází z vlaku
Létají kolem mě
zatímco stojím na nástupišti
a vlaky jezdí kolem
„naskoč“
obrázky létají
Mraky se prohání rychlostí blesku
den, noc, den, noc, půlnoc
už ani ti lidé do mě nenaráží
Zvuk brzd už nevnímám
děti na nástupišti neslyším
pískající průvodčí nevidím
tohle nádraží je zavřené už sto let
vždy když zavřu oči
vzpomínky vidím jak obrázky
které někdo hází z vlaku
Létají kolem mě
zatímco stojím na nástupišti
a vlaky jezdí kolem
„naskoč“
obrázky létají
Mraky se prohání rychlostí blesku
den, noc, den, noc, půlnoc
už ani ti lidé do mě nenaráží
Zvuk brzd už nevnímám
děti na nástupišti neslyším
pískající průvodčí nevidím
tohle nádraží je zavřené už sto let
Hodnocení: 5
(celkem: 20, počet hlasujících: 4)
(celkem: 20, počet hlasujících: 4)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Mon-gi, nevím asi to byl záměr, ale má to nádhernou rovinu. Líbí se mi jako sám život postupující a končící. Hezké.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Debile! | Neznámá inspirace | Útěk | Temná řeka nicoty | Umění