
Zdá se mi (vždy až k ránu),
že hledám cestu domů...
Že sjíždím z tobogánu
(zásadně) hlavou dolů.
Mé nohy z pevné žuly?
Dva rozechvělé sloupy.
Hlas? Pro tu chvíli ulít´-
je výjimečně skoupý.
Pak kohout zakokrhá
do snu, jenž právě zdá se...
Hned rozpustí se mlhy
nejisté budoucnosti.
Dnes život v plné kráse!
A zítra?
Bílé kosti...
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Reakce: Juraj Závodský
kvalitní komentář (0)Reakce: Frida
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
Ostruha | Haiku | Ještěrčí podzim | Haiku | Prázdninově...