Tvé písně rozpálené létem
patřily v mládí kytaře
dnes v duši zní violoncello
a moje osamělé tělo
touhou žhne již i na jaře
Tvé oči skryté pod kloboukem
pohřbily lásku minulou
a pohled tvrdý nevzrušený
rozehřeje snad všechny ženy
až venku bude pod nulou -
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Odchod do důchodu | Říkanka o samotě za tropické noci | Léto a Poeta | Na soutěžní téma | Podzimní nostalgie