Vše hnije v duši mé a v dusivé mlze umírání
kanu páchnoucí krůpěj do světů za mlhou
přeplněn vlnami věčného znechucení
života dávno již vyprahlou ozvěnou
Na zetlelém hrobě v studených stínech mrznoucích
hledám dozvuky ztracených průsvitných rán
mezi mdlými skřeky těch věčně tonoucích
po hnilobě a vlhkem páchnoucích zahrad
V ohyzdné vůni se minulost připomněla
ve skřípavém zvuku útržků vražedných vět
nechutná vzpomínka duši mi spoutala
v průhledné rakvi nadarmo prožitých let
Hrou děsivých souzvuků Bezmoc hrála
na strunách Zoufalství ohavný pazvuk stékal
do uší a srdce lepkavým rosolem do celého těla
můj vyprahlý život jak mrtvoly břich otékal
Přidušený hrůzou z příšerných snů pel svál
z křídel motýlích snových bodavý hrobní vánek
radosti svěží naivní jas jenž mrtvého by hřál
zadusil polštář odporných vzpomínek
A světlo živých prach krutě v očích pálí
pod černým závojem soumrak smutek tkal
smrtonosnou realitu co ve mně navždy leží
vyprchalý odraz mrtvých snění rozdírá žal
Krev rtů věky již vysátá – neživot v nebytí ji vysál –
a žár chorobných iluzí v horečkách nocí
mrazivým dechem vyvátý mrtvého dech Smrti svál
v tikotu hodin neústupných každý ze světa vyhoří
Už svítá zjasňuje obzor hřbitov se proměnil
na hrobě mdlý ležím svírá mne protivný chlad
blednou obrázky dávných dní čas černý plášť odhodil
jak šikovný řezbář mě zbavuje tíhy snad
Vše hnije na hřbitově a v extázi umírání
skřekem odporným kalné ráno mlhou
přikrylo se jak hnusným rubášem posledních přání
a já vydal se domů tlející umrlec bahnitou cestou
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Mrchožrouti | Na hřbitově | Zpěv obětí | Zpěv mrtvého | Nemaluj čerta