Zneužíváš vlastní smysly pro svoje potěšění,
Drogy a chlast však znáš to…….
Myslíš že nad to není?
Ztracen ve vlastních myšlenkách.
Proč přebíral bys, nebo snad odsuzoval?
Myslíš že jsi tu sám?
Netušíš co podstatou světa,
Netušíš co podstatou dění.
ke štěstí stačí jen jedna věta.
Myslíš že poznáš další ženy?
vezmi co máš a flámovat běž,
myslím že klamou tě vlastní vjemy?
V tvé hlavě jen, to co sám chceš.
Věříš snad babským povídačkám?
Vyrovnat se sám se sebou je to nejtěžší,
Potřebuješ žít!
Neposloucháš, nemluvíš jsi sám sebou,
Přesto se ničíš,
Pořád si myslíš že chce s tebou být?
i když je naděje na míle daleko,
nepřestávej věřit,
i když máš pocit že máš co střežit,
radši si užívej.
Na každým rohu rady cizí,
Však nemáš pochopení.
Myslíš že někdy zmizí?
Budou tu pořád nesnaž se doufat,
Takhle to vážně na světě není.
Nemáš proč slzet,
Je už po všem,
Jednou nás tohle bude mrzet.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 14x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Ahoj,
nevím, nevím. Kompletní báseň by šla napsat do dvou tří veršových slok. Já vím, že to tak nevidíš, necítíš, ale je to tak. Hodně se v tom plácáš. Navíc mi tam chybí nějaké luxusní přirovnání, personifikace, atd, atd. To co dá básni uměleckou hodnotu. Tohle je takové na pas blind. Proto nehodnotím.
Májová | duševní záležitost II. | O čase | Předvečerní mol | Nedělní odpoledne