Město havranů

Co do čtení.
Nějak určité obraty jsou mimo mou osobu:
havraní slova, uhelné vagóny, štěstí ze sazí, nemůžu si pomoct, ale necítím v tom žádnou básnikovu zaujatost. Spíše sázení na dobré černé koně. Určitě to má smysl. Jen otevíráš sloku šedou barvou (smog, co?) a pak "chrlíš" třikrát černou. To mi vadí. Bez inovace. Takové, já nevím, jako poučka z čítanky. Černá barva se dá popsat i elegantně, neotřele, drze, intimně.
Tady používáš jistotu, nad pokusem. Zajímavý obrat, lepilo se štěstí, obyčejně se lepí neštěstí (i když černé štěstí ... takový lehký (co do tvořivosti) kontrast).

Strašáci už opadali z násady
od košťat. - jich bylo více na jedné násadě? Neumím si představit.
Vjem strašáka je mi taky trochu tajem...neurčité.

marnivci - deskripce obrazu/obratu (jen snad ... marnivci -> promarnili, trochu navíc gradance, ne?).

Uznám ti (pro sebe ovšem) žlutý zobák na půlnoc, mohu si jej vztáhnout totiž na fotografii a mám slunce. Mohu také si jej vztáhnout na veřejné osvětlení ve fabrice (třeba Vítkovice) a hned mám noční směnu, po spánku se nejlepé chodí na noční šichtu.
U téhle básně mám dva intepretační módy. Industriální a poetický. Industriál mi sedí lépe.

Schéma básně je jasné, podkreslení fotografií může lehce znejistit směr.
Do rytmu..nechám na ostatní, ale sám musíš cítit, že tam není něco vpořádku, zdá se uměle vytvořen. Jako když se taví železo a nevíš co s odpadem (struskou).

A nebo je to oslavná báseň na vzchopení se ekonomiky?
(jinak, fotka železničního přejezdu je odkud?)

kvalitní komentář (1)