vzduch voní ránem
první paprsky
derou se hájem
na tůňce odlesky
všechno kolem voní
potůček bublá
vzpomněl jsem si na ni
jak byla cudná
tenkrát, byl jsem tak mladý
styděla se a bylo jaro ve vzduchu
na louce jsme spolu stáli
co teď, o tom ani potuchu
jaro, lásky čas
jaro a jarní chvění
jejích očí jas
jaro, co dnes nám život změní...
jarní vánek
spojuje nas oba
lučních květů stánek
na louce jen my dva
byla okouzlující
jako tohle jaro
mládím vonící
něco nám vzalo
polibky a sladká slova
sluníčko, ptačí pípání
hlazení, stále znova
líbání a líbání a líbání...
měla modré šaty
jako nebe nad námi
na čele proužek zlatý
byli jsme tak krásně sami
cítil jsem její chvění
slyšel jejího vzdechu
já díval se na ni
a už leželi jsme v mechu
nejdřív blůzičku
potom sukýnku
já rozvil tu růžičku
budem mít vzpomínku
vzpomínku na tu dívku
jakpak ji volají
já říkal jí Kvítku
snil o ní potají
tak to bylo mé jaro
asi to nejkrásnější
tehdy po prvé se to stalo
jaro mé nejmilejší...
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
starý dům | na polní cestě | Naděje | Ta nejkrásnější z krásných hvězd | Pitoreskní příběh P