vzduch voní ránem 

první paprsky

derou se hájem

na tůňce odlesky

 

všechno kolem voní 

potůček bublá 

vzpomněl jsem si na ni

jak byla cudná

 

tenkrát, byl jsem tak mladý

styděla se a bylo jaro ve vzduchu

na louce jsme spolu stáli

co teď, o tom ani potuchu

 

jaro, lásky čas 

jaro a jarní chvění  

jejích očí jas

jaro, co dnes nám život změní...

 

jarní vánek

spojuje nas oba

lučních květů stánek

na louce jen my dva

 

byla okouzlující

jako tohle jaro

mládím vonící

něco nám vzalo

 

polibky a sladká slova 

sluníčko, ptačí pípání

hlazení, stále znova

líbání a líbání a líbání...

 

měla modré šaty

jako nebe nad námi

na čele proužek zlatý 

byli jsme tak krásně sami

 

cítil jsem její chvění

slyšel jejího vzdechu

já díval se na ni

a už leželi jsme v mechu

 

nejdřív blůzičku

potom sukýnku

já rozvil tu růžičku

budem mít vzpomínku

 

vzpomínku na tu dívku

jakpak ji volají 

já říkal jí Kvítku

snil o ní potají

 

tak to bylo mé jaro

asi to nejkrásnější 

tehdy po prvé se to stalo

jaro mé nejmilejší...