Poeta - moderní literární server


mé jaro

Autor: mapato Hvězdička, 10. 4. 2021, Básně

vzpomínka na tenkrát...

vzduch voní ránem 


první paprsky


derou se hájem


na tůňce odlesky


 


všechno kolem voní 


potůček bublá 


vzpomněl jsem si na ni


jak byla cudná


 


tenkrát, byl jsem tak mladý


styděla se a bylo jaro ve vzduchu


na louce jsme spolu stáli


co teď, o tom ani potuchu


 


jaro, lásky čas 


jaro a jarní chvění  


jejích očí jas


jaro, co dnes nám život změní...


 


jarní vánek


spojuje nas oba


lučních květů stánek


na louce jen my dva


 


byla okouzlující


jako tohle jaro


mládím vonící


něco nám vzalo


 


polibky a sladká slova 


sluníčko, ptačí pípání


hlazení, stále znova


líbání a líbání a líbání...


 


měla modré šaty


jako nebe nad námi


na čele proužek zlatý 


byli jsme tak krásně sami


 


cítil jsem její chvění


slyšel jejího vzdechu


já díval se na ni


a už leželi jsme v mechu


 


nejdřív blůzičku


potom sukýnku


já rozvil tu růžičku


budem mít vzpomínku


 


vzpomínku na tu dívku


jakpak ji volají 


já říkal jí Kvítku


snil o ní potají


 


tak to bylo mé jaro


asi to nejkrásnější 


tehdy po prvé se to stalo


jaro mé nejmilejší...