Lžička nad kávou visící...

Třesou se Vám ruce?

Autor: Luisa Sekaná

, 3.8.2011, Básně

Lžička nad kávou visící
pozoruje plovoucí zrnka
a voňavku, která kolem poletuje
káva se na ni dívá vřele
a cizí ruka drží ji
tak trochu rozechvěle

A právě jsou odněkud z rána
slyšet zvony jakoby
zvonily kdovíkde a dávno
halasně a směle
ale z té dálky
i trošku rozechvěle

Jako když chtěla´s zpívat
kdysi ještě tak neznámému
do ticha jen
míchat kávou
vzpomínáš, nezačala jsi
snad nemáš jiskru v těle
nebo tvé prsty
byly tak rozechvělé

Hodnocení: 4.67
(celkem: 14, počet hlasujících: 3)

Zobrazeno 32x (přihlášenými uživateli)

Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Vybíráme další díla od autora...
Století páry | Šeptáníčko o severní a jižní polokouli | dámě z obrazu který namaloval Carl Larsson v roce 1908 | Neptej se... | Mušle

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Oldřich Řeporyjský

20.11.2011, 21:25
Hodnocení: 4

Oldříšek si taky početl. Tak nadšený jako před dvěma hodinkami už ale není. Našel jsem si i pár momentů, nad kterými jsem se oblízl: Káva se na ní díva vřele. Třeba, ale ještě je to podle mě trošku nevypsané. Skoro mám chuť doporučit ti nějaká veršová cvičení (Napsat několikastránkový příběh přesně vázaným veršem s předem vymyšlenou stukturou a slova muset násilím lámat a lámat, až ti ruce ztvrdnou jako kameníkům a ono to půjde) Ono ti to už jde, ale přece jen. Cvičení neuškodí :-)

Už zase radím jako velký murdlant, tak mě kdyžtak pošli k čertu, ale snad to bereš :-)

s pozdravem OŘ

kvalitní komentář (0)

Reakce: Luisa Sekaná

16.12.2011, 17:34

Jo, takový cvičení by neškodí, já vím, kdysi jsem psala s přesným metrem, ale už mi to nejde. Problém je v tom, že peču vanilkový rohlíčky, když bych měla psát a naopak. Asi modern time. Šroubování. Díky. Luisa.

kvalitní komentář (0)Reaguj >>