zveřejněno 10 854 literárních děl registrováno 2 221 autorů
Dogmatici udělali z dialektiky lehkou ženskou. Ale neplatí jí. [Brie A.]
Další citáty >>
Jen tak tam postávají, v ruce cigáro,
na zídce krabice vína, prostě leháro.
Svět už je nezajímá a oni nezajímají svět.
Sotva s kým prohodí sem tam pár vět.
Tvář servaná životem na ně z hladiny vína v plastovém kelímku zírá.
Jsou smíření s tím, jak to je nebo je myšlenka na nespravedlnost, bez náznaku o citu, týrá?
Stojí tu u stanice a čekají na zítřek, co přijde.
Nemáme představu, kde tráví noc a kde se probudí, když znovu slunce vyjde.
Ta poplivaná zem u stanice se zdá být to jediné, co ještě mají.
A udělali-li v životě něco, na co by neměli být pyšní, sotva se teď kají.
Život je zklamal, těžké ho žít.
Když je míjíme, myslíme si: Pud sebezáchovy či co je nutí tu být?
Vídáme je denně, možná častěji než naše přátelé,
a, možná nevědomky, viníme je za to, že jsou, že nám kazí svět, nejsou to postavy veselé.
Oč méně je ten náš svět stejně jako jich?
Kdo z nich si dobrovolně vybral takhle žít? Smutně, nebarevně a lepkavě jak klíh?
Viníme je za to, že neměli tolik štěstí jako my, žít život vcelku (přiznej!) pohádkový.
Možná, že právě to je nutí tady být, touha vidět tváře těch, kdo žijí život jiný, snový.
Ti lidé u stanice vždycky budou tu, i lidé ti, co je jen míjí.
Vždy to tak bude – někde je víc, někde je míň. Vždyť svět se dokulata svíjí.
na zídce krabice vína, prostě leháro.
Svět už je nezajímá a oni nezajímají svět.
Sotva s kým prohodí sem tam pár vět.
Tvář servaná životem na ně z hladiny vína v plastovém kelímku zírá.
Jsou smíření s tím, jak to je nebo je myšlenka na nespravedlnost, bez náznaku o citu, týrá?
Stojí tu u stanice a čekají na zítřek, co přijde.
Nemáme představu, kde tráví noc a kde se probudí, když znovu slunce vyjde.
Ta poplivaná zem u stanice se zdá být to jediné, co ještě mají.
A udělali-li v životě něco, na co by neměli být pyšní, sotva se teď kají.
Život je zklamal, těžké ho žít.
Když je míjíme, myslíme si: Pud sebezáchovy či co je nutí tu být?
Vídáme je denně, možná častěji než naše přátelé,
a, možná nevědomky, viníme je za to, že jsou, že nám kazí svět, nejsou to postavy veselé.
Oč méně je ten náš svět stejně jako jich?
Kdo z nich si dobrovolně vybral takhle žít? Smutně, nebarevně a lepkavě jak klíh?
Viníme je za to, že neměli tolik štěstí jako my, žít život vcelku (přiznej!) pohádkový.
Možná, že právě to je nutí tady být, touha vidět tváře těch, kdo žijí život jiný, snový.
Ti lidé u stanice vždycky budou tu, i lidé ti, co je jen míjí.
Vždy to tak bude – někde je víc, někde je míň. Vždyť svět se dokulata svíjí.
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
Zobrazeno 43x (přihlášenými uživateli)
Hodnocení: 4
(celkem: 12, počet hlasujících: 3)
(celkem: 12, počet hlasujících: 3)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Jako zamyšlení se je to docela dobré. Jako báseň to neobstojí - je to totiž psané prozaickým stylem...
Adamka 22.12.2008, 14:36Velmi dobré, asi nejlepší, co jsem od tebe četla, jinak souhlasím s refugee. Je to trochu zaujaté, ale proč ne. Moc se mi líbí.
možná by neškodilo podívat se na to téma i z druhé strany - někteří si za takový život mohou sami, netřeba jich litovat. to mi tam trošku chybělo.ta jednostranná zaujatost se mi nelíbí, jinak je však báseň v dobrém a zajímavém provedení
Četl jsem ji vícekrát, abych pochopil smysl nekterých veršů. Patří mezi ty náročnější a mám radost, že se tu objevila. Líbí se mi, že to není výstřelek módního básnického vkusu, ale hlubší zamyšlení nad něčím, co všichni vidíme/nevidíme.
Díky moc za komentář. Já bohužel/bohudík netuším, jak se ti lidé mohou cítit... Kéž by měli naději všichni a ne jen někteří. Ne, protože "nám kazí svět", ale protože ten život je fakt bída. Ačkoliv mají možná smysluplnější motivaci protloukat se životem než my, co je jen míjíme.
Pivec 20.12.2008, 10:25Pár takových lidí znám, a skoro jsem byl dokonce jeden z nich. Někteří naději mají, někteří ne. Přesto tady být chtějí.
Chceš psát tučně, kurzívou nebo podtrženě? Použij BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Okýnko | Džbán v poušti | Jak jsem o Vánocích získal respekt | O dětství | Střípky okamžiků