spolubydlící
a chudší jejich děti snící
kdo z nich komu je víc cizí
v rozvitém tichu na oběti
na souvětí
mezi zájmeny neměnní
kdo z nich je víc sám
kdo nejdál v tom pokoji
svých vizí
znavených
kdo z nich všiml si záměny
za jmény
kdo z nich jmény na citoslovce zajde
kdo z nich víc mrtvý
z ryby
pěny
mezi živými najde se dřív…
hvězdy už dopadaly
je sníh
Hodnocení:5 (celkem: 20, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 38x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
První co mě napadlo po přečtení - oslava českého jazyka, a pak pocit, že už málo podobného (rozuměj čtenáři hodně blízkého, a jak psáno srozumitelného) už od Tebe moc nevidět...
Přesně jak píše Tomáš. In, Ty budeš jednou hodně slavná básnířka a já budu říkat, tak tuhle znám, komentoval jsem řadu jejich básní.
Děkuji Ti, za skvělý literární zážitek.
Syčáci | Lidé jako ozvěny | Monolog | Člověčí | Z hlediště II/variace