
3 044 autorů
31. července 2026
*
Světlo se přelévá přes okraj,
jsem autor, který dospěl
k improvizaci na sitár.
Dnes večer,
se bude hrát skladba Aum Tryambakam,
Hraju pro všechny, hraju bez tlaku na výkon,
hraju s lehkostí, hraju stále jeden tón.
Nemáte zač, rádo se stalo.
Když splýváte se Sarasvatí,
můžete buď hrát na sitár vprostřed řeky - a nebo psát.
Zvolte si, buď to bude labuť, nebo to bude páv.
Tak tedy:
Aum Tryambakam, šla jsem kolem a neviděl jsi mě.
Šla jsem kolem tebe a moc ses mi líbil.
Uplynuly tři hodiny.
Anoushka Shankar hraje dál, a pořád to samé,
čas teče pomaleji v Indii.
A v jednom údolí tam mají pořád jedno a to samý odpoledne.
V Bodhgáji. Tam tě vesmír pustí jen s jizvou na těle.
A zavře staré dveře. Minulost nikam, minulost nikam nevede.
Kam vedou tóny sitáru? O to se vede svatá pře.
Dlouhá tisíciletí.
Překonávám starý zvyk. Snažím se vidět vpřed,
možná to chtělo lepší plán, měli jsme si to líp promyslet,
je pozdě. Bandhanāt.
Napíšeme si přání v příští sloce,
napíšeme si příští sloku sami:
Voláme toho jednoho,
je drahocenný, vonný, vše vyživující.
Voláme k tříokému Šivovi,
je to ta mantra, která obsahuje okurku.
Slyšte mantru o zralé okurce:
Když dozrají podmínky a možnosti,
a čas sklizně se přiblíží,
tehdy, kéž tak snadno, a samo od sebe,
jako když od stonku uvidíš odpadnout zralou okurku,
kéž tak snadno se dotknu nebeské radosti,
a ne já od života, ale smrt odpadne ode mě.
Kéž v té chvíli procitnu vedle
- vedle vše vyživujícího boha Šivy.
(Tak to chci dokončit, Jordane.)
A semena sklidím.
V indii se čas místy vůbec nehýbe.
To proto, že všechno trvalo už tak dlouho
v jednom rytmu,
že přestalo dávat smysl počítat dál.
A čas se zastavil.
Všechno, co uzrálo, už listí shodilo.
Po řece pluje, bandhanaan, unášený proudem.
Slunce stále svítí z jednoho místa a propaluje půdu.
Staré závoje se ve větru už rozpustily.
Pamatujeme si už jen iluze, ve kterých jsme žili.
Zapomněli jsme, co bylo skutečné.
Dosáhli jsme konce reality a začali se propadat do vesmíru.
Bandhanaan, co jsme drželi, jsme upustili,
jen proto - a tak lehce - že nám došly síly.
Je úleva nepotýkat se s přežitím, s tím, co je nutné chránit.
Ocitnuli jsme se v prostoru zralosti, kde už nejde víc ztratit.
Už nejde víc získat. Už nejde víc dát.
Naše vůle se od světa křehce odlomila.
Maamritaat.
Om.
A představy o tom, jak jsme žili, vzaly za své.
Ocitnuli jsme se ve volnosti na místě,
kam nedosáhnou ruce. Tam,
kde se starý muž promění ve věčné dítě.
Om. Áh.
A taky Hung.
Phat!
Sváhá.
Hrí.
*
--
Poznámky pod čarou:
Ohledně toho, co bude dáno, buďme sebevědomí.
Audio: Anoushka Shankar - Piece 2 Darbari Kannad | Live Coutances France 2014 (youtube.com)
Sanskrit:
ॐ त्र्यम्बकं यजामहे सुगन्धिं पुष्टिवर्धनम् |
उर्वारुकमिव बन्धनान्मृत्योर्मुक्षीय ma'mṛtāt ||
Rudhyar (Sabiánské symboly): "PHASE 129 (LEO 9°): GLASS BLOWERS SHAPE BEAUTIFUL VASES WITH THEIR CONTROLLED BREATHING. KEYNOTE: The need to involve one's most spiritual and vital energies in the creative act if it is to produce significant and beautiful new forms."
Píšu mix moderní mystiky a totálního literárního punku. Jo, je to na pokračování. Jo, je to deník. Tuhle kapitolu berte jen jako koncert na úvod 
Autor zakázal hodnocení tohoto díla.
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
Leo 9° Improvizace na sitár |