Snesla se z nebes záře na mé srdce, které dlouho necítilo
Zlomilo se v pohybu bouře, co ztratila ono srdce v neoblomné touze
Bylo to jako zašeptání lehkých vod, které sladce ochutili život můj
Jako píseň něžná, která překročila smutný schod
To vše a více se v mžiku objevilo
A tak já nemohl jsem přestat myslet
Zda ona kráska, co obnovila srdce mé
Je opravdu ta jediná, co srdce mé si zaslouží
Mé srdce, co zažilo bolesti dosti
Najednou plné lásky, ale také zlosti
Nemohlo se rozhodnout, zda ona je ta pravá láska
Ta myšlenka, co bolí v srdci
Hledá smysl všeho dění
Miluje to krásné snění
V kterém krása nachází se
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Láska | Síla lásky | melancholie života v labyrintu | Skryté šance pomoci a naděje | Myslím, že jsem zamilován