Stála jsi tam v dešti
tak bezbranná a sama.
Vítr a déšť pohrával si s náma
jak s korunami stromů.
Já schoval tě pod svůj plášť
a potom odvedl tě domů.
Slzy stékaly s tvých očí
jak pramínky vody ze tvých vlasů
a když naše těla, spojila se v jedno
já objevil tvou vnitřní krásu.
V srdci cítil jsem tu velkou změnu,
díval se tiše na tebe
a viděl zralou ženu.
Už nenechám tě nikdy v dešti stát,
mé srdce pro tebe zmírá.
Dej mi ruku,
pojď.....kruh se uzavírá
Hodnocení:4.5 (celkem: 9, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 11x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Potulní herci | Plavba životem | Pohled do očí | Kruh se uzavírá | Naše planeta