Stála jsi tam v dešti
tak bezbranná a sama.
Vítr a déšť pohrával si s náma
jak s korunami stromů.
Já schoval tě pod svůj plášť
a potom odvedl tě domů.

Slzy stékaly s tvých očí
jak pramínky vody ze tvých vlasů
a když naše těla, spojila se v jedno
já objevil tvou vnitřní krásu.
V srdci cítil jsem tu velkou změnu,
díval se tiše na tebe
a viděl zralou ženu.

Už nenechám tě nikdy v dešti stát,
mé srdce pro tebe zmírá.

Dej mi ruku,
pojď.....kruh se uzavírá