Abychom pak za pět pět, všechny slzy roníme. tohle mi vadí také. A pak "všechny projdou ta i ta." poezie nerovná se rým!! Když to holt někdy nejde, tak se to vypustí no a co?
Příště tedy spíše než nad rýmy přemýšlej, jak básen osvěžit, jak jí dát osobitost. Ta mi zde dost chybí. I když nemůžu říct, že by to bylo jednoznačně špatné, prostě někde mezi.
Nesedí mi ten to verš skloňování: Tolik školních let v lavicích si sedíme.
Abychom pak za pět pět, všechny slzy roníme.
Dále mi je proti srsti tato věta:
Radosti i strasti nejkrásnějších let, společně bez slasti budeme pak zapíjet.
Ale to je jen můj názor.
Kolotoč | STOP | Konec | Kamarádka | Dřevo