Hodně se smějí
a hodně pláčí,
Hodně si přejí,
málo jim stačí.
Znají prý bolestí,
i dobrých skutků,
nemálo radostí,
nemálo smutků.
Nejsou moc bezelstní
a všichni nehrají fér.
Nechápou, o čem sní,
ale chtějí to, ber kde ber.
Cítí prý lhostejnost
nenávist, lásku,
Neznají nevinnost
A když už, tak všechno
prý dávají v sázku.
Jsou slabí i silní,
jsou hluční i tiší.
A jsou prý i jiní,
kdekdo se liší.
Vábí je spánek, krev, třpyt a přepych
Vzhlížejí vzhůru, vzhlížejí k hvězdám,
Jsem jedna z mnoha, jsem jedna z miliard z nich
Jsem jedna z lidí a přece je neznám.
Hodnocení:4 (celkem: 12, počet hlasujících: 3)
Zobrazeno 22x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Dvakrát | Jsou | Chvíle ticha | Čtyři trny | Strach