Ta bělost stěn drásá, v slzách ztrácí se svět.
Říct, jak jen jsi krásná, když zbývá pár vět?
Chtěl bych Tě zpět!
Mlčky se dotýkám prsty Tvých rtů,
vůní jsem omámen, tak proč nejsi tu?!
Hladím Tě po vlasech, slyším Tvůj smích,
hledím Ti do očí...Ne! Ztrácím se v nich.
Dál uctívám královnu posledních nocí,
jíž srdce mé setrvá navěky v moci.
Jak zvláštní pocit...
V pokoji ztemnělém nastalo ticho,
Azrael nebeský hlásí svůj příchod.
Bere si duši mou, tělu dochází dech.
Umírám, netrap se...prostě mne nech.
„Jsi krásná.“...
Hodnocení:4.3 (celkem: 43, počet hlasujících: 10)
Zobrazeno 93x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Kris, Tom: moc mě potěšilo, že se báseň líbila.Takové komentáře zahřejí uprostřed hrudního koše (spíš ještě trochu víc nalevo ) a čtou se několikrát...Díky moc. So.
Děkuji všem za hodnocení i komentář.
In: Vím, že je to spíše celé tak trochu klišoidní. Je to starší báseň(myslím, že moje třetí, takže letitá), ke které jsem se nedávno vrátil a předělal...Ten začátek jsem tam právě nechal schválně, i když mám pár variant. Ale...na začátku se mu dech tají(spíše jen předstírá, že je v pohodě a s dechem nestačí kvůli její kráse)...a na konec jsem dal také ten "dech", ovšem už opravdu došel.Ale chápu výtku a máš i pravdu, ale...jinak opět muchas gracias
So, je moc povedená, ale ta první věta...ta mi tam nějak nesedí.Byla už napsána tolikrát.Neříkej, že by jsi nepřišel na něco lepšího.Zrovínka Ty,básníku!
V poušti ztracená... | Sen... | Krystal soli | Květina | Romeo