Útlá i pochvalná
tak zní pravidla
vesmír je temný
a réva roste...dozrává.
Pijme na staletí hrůz
ještě se míhá v kolejišti
beztvará skořápka hlíz.
Tma není přesná
spoléhá na klíč
mezi nivou.
Pakl cigaret...vzpomínáš?
Čas běží právě teď.
Vášně z nedostatku
karty rozdává
průprava školáka o prázdninách.
Letos to bylo pěkné u moře
vlnky tančily.
Jsme odděleni od lože
protože se to tak musí.
Dejme si chvilku pauzu.
Prosím jen se nehanbit
vždycky je dost místa
někoho povalit.
V bytě, kde tóny zní...bohulibé
otvírá šampaňské
Sibylino druhé já.
Vazby jsou přetrhány
den za zády
a měsíc ten ničemník
usmívá se do tmy.
Hodnocení:5 (celkem: 5, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 30x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
bereš a míříš pořád víc k sobě, jak ke čtenáři,
já se z tohohle nemůžu ani náhodou k Tobě přichomejtnout,
pochopit, přiblížit, dosáhnout merita věci - vadí Ti to vůbec?
To je těžká otázka. Doporučuju přečíst pár básní ve vázaném verši a najít si na internetu nebo v knize, co je rým.
Podle mého vkusu, nejlepší rým je takový, kdy slova, která se rýmují, nejsou stejného slovního druhu (např. slovesa "nehanbit-povalit") nebo stejného pádu.
Někdo se bojí vlastní ženy
A někdo třeba upíra
Někdo je v přítmí vyděšený
Ve tmě už téměř umírá
Stvrzuji se na vlně | Dlouhá zkratka | Lidusféra | Pustý je člověk | Punktum a hotovo