Anetko, jsou ztráty, které se těžko berou na vědomí. Chtěl bych věřit, že to jen tak cítíš a že v tom není úmysl odejít ze světa ze své vůle. To je totiž nehorázná hloupost, jistě by si nepřála ani vteřinu, abys za ní spěchala tak brzo. Dočká se, ani ty tu nebudeš věčně a až prožiješ to, co je ti tu vyměřeno, shledáte. Počká - není to problém, tam kde je teď, čas běží jinak. Není třeba spěchat a spíš v každou chvíli si říci : co by mi asi poradila. Já osobně bych ti radil, abys čerpala sílu z brášky. Dáte si tak odvahu navzájem a zjstíte, že není třeba nic uspěchat - ani toto setkání....
Vzpomínky zůstanou | Noc | Marcela | Radost | Nemá dívka