Je pryč,co budu dělat?
kdo usměje se na mě každé ráno?
kdo usmíří mě s bráchou?
co já budu dělat bez ní?

Proč jsi odešla?
Proč jsi nás tu nechala?
Nestihla jsem se rozloučit
a ted v koutě sedím

pláču,jsem zoufalá
a náladu nemám,
na nic!
nebaví mě to tu.

Tak proč tady jsem?
Bez ní nemá život smysl
bez ní jsem jen jedna z davu
bez ní nepatřím k těm štastným

bez ní si připadám tak malá,
tak nepřipravená na svět
a tak strašně moc obyčejná.

Už nechci být na tomhle světě
Nechci vidět soucitné pohledy
a slyšet tu hloupou:
upřímnou soustrast

snažte se lidi okolo mě
snažte se mě utěšit
děláte však tyhle věci,marně
protože já odcházím

nechci ublížit ostatním,
nechci aby trpěli
nechci aby si to pokládali za vinu,
ale já trpím.

Musím za ní,
jinak se zblázním.
tam nahoře na mě čeká
a s otevřenou náručí mě přivítá.

A já..Budu štastná.Snad