Jeden pohled do kraje
a pocit ve mě uzraje,
že létat umím, létat smím.
Naivní křídel rozpětí
živím klamným dojmem tím,
že opravdu se vznesu.
Nespím.Sním.
Topit se v stéblech...
Ze rtů mi plynou slova, jimž nerozumím
a zas a znova hledám rým, co vlastně najít neumím.
To jen NĚCO ve mě křičí a chce ven,
snad ten rým -je rozbit, zůstal nesložen...
Nevím, snad to nemuselo být
slovy se popsat pokusit
co se ve mě odehrálo,
když babí léto Čechy hřálo.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné klikni ZDE.
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
Myšlenka výborná, příslušnost ke kraji - jen to provedení je směsí dobrých nápadů a naivních provedení. Rozhodně je to ale mírně nadprůměr už proto, že téma je přírodní lyrika.
Anti-aging | Jak se kouká na Brdy |