Jsem mladá a vážím si toho,
snad že vídám potíže stáří.
Jsem mladá a asi i nadšená,
ale ostatní tvrdí,
že to prý s věkem pomíjí.
Na to se usmívám a nakláním hlavu,
ale moje nitro křičí:
"Ne to nedovolím
u mě to tak není!!!
Ani ta únava co přijde zjara
ani ty rozmary počasí
ani menší výplata
ať mou radost nezhasí!
Nechci být tou
co jen krafe
a nic jí nepotěší
a zmítají jí nálady
a pod jejich tíhou se věší!
Tělo to zestárne,
ale duch ve mě žije
a Bůh je se mnou
a nedovolíme nadšení a radosti
ať ve mně shnije!
Chci pít život plnými doušky,
ale ne sama pro sebe
Hýbat se, běhat dokud to půjde
a kašlat na to co okrádá
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné klikni ZDE.
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
Tak je to takové jakoby předsevzetí, myslím.
Pro mé oko by to mohlo být podáno trochu jinak.
Ale to je tedy moje vize.
Ale mládí VS stáří - to porovnání svádí k zamyšlení častěji, něž bývá u mladých zdrávo. Bohužel.
A teď je to asi i dáno touhle dobou co?
Mě to teď také přepadá.
Jak se kouká na Brdy | Anti-aging |