In mortis

Autor: Neo, 30.9.2001, Básně

  

Slyším často ten ukrutný, temný smích,
z těch míst, kde smrti se vzdává hold,
jako vítězce všech bitev.
Pamatuji se matně na poslední pohár vína,
v němž zračila se zpustlá tvář - maska rozpadající,
skrz kterou do dne (jednoho z mnoha) prosakovala,
tma a chlad.
Obraz duše ve víně byl rudý jako krev sama,
pln strachu, strachu z věcí jež jsou dobře skryty ve stínu mého
myšlení.
Snad pocitem tím se oslabuji jako výplodem fantaskních představ,
jež průvodcem jsou na mé pouti žitím celým,
a nyní i v smrti.
Což není jediného okamžiku,
kdy by mne představa té ďábelské zvrácenosti samoty neopustila ?!
Což zbývá jen cesta rovná, plna hledání ?!
A není tou cestou pouze těch pár chvil strávených na lodi,
kdy jediným společníkem je ti Cháronův nepřítomný,
chladný pohled ?!
Tolik otázek se rodí v mé chorobné mysli,
teď už zbavené strachu z konce existence,
Když stačí zavřít oči, ztratit vědomí i nechat se unášet
klidem a tichem v propast nikým nepopsanou.
.....

Jen jednoho lituji. Totiž, že není a nebude nikdo,
kdo vzpomínal by v mého ducha,
nikdo kdo by ho nosil v sobě a rozvíjel jej.
Myšlenky ztrácí celistvost a slova povahu svou, krásnou.


Už bude slunce zapadat a já zde, v poli,
pojíce se s mateřskou zemí, v těsném bolestivém objetí,
čekaje až ryk šiků mých druhů utichne,
a zazní písně radostné žen a dětí.
.....

Vzpomněl jsem na otce. Dnes již podruhé. Když projížděla,
vojska naše tou vískou, kde stál jen kostelík a hostinec.
Můj otec byl farářem.
Ach, jak slovo břitké v slova slasti mění se a činy časem smeteny.
Stávají se pouhými články řetězu po němž šplhám vzhůru,
abych spatřil smrt a s hrůzou dopadl ve dno propasti.
Ztrácím víru. Inu, ten kousíček sebe, co mi pomohl vždy přežít.
I krucifix od matky mi vzali dva povaleči u Tří křížů,
snad před měsícem.
.....

Konec. Polnice utichly a ten vesnický kostelní zvon..
.. rozezvučel se, v památku mě podobným.
Ztracencům nikým nepoznaným.
Zvítězili jsme...zvítězili.

Hodnocení: 2.33
(celkem: 14, počet hlasujících: 6)

Zobrazeno 12x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>