Húrinovo dítě

Vysoko nad zemí, na střeše skalního města, nedaleko ráje. Držíc se z posledních sil, šeptal skále: "Húrinovo dítě, jen běž." A hluboko pod ním ozval se hlas, to horolezci říkávají: "Co nemáš to nepotřebuješ".


Autor: Sitcom , 30.10.2012, Básně

  

Zas pláčeš a já nevím proč,
slzy polykáš a oči rudé.
Tak roztočili jsme tenhle kolotoč,
co zapoměl být veselý.

Vždy matka jsi smíchu
ale odcházíš tak tiše.
V minulosti se tvým jménem,
malá, co na žluté lístky vzkazy píše.

Trochu ufňukaná,
co čeká ji dlouhá cesta.
Trochu ukňouraný
a mezi nimi velkodušná gesta.

Nezbylo moc,
chladno a deci vína ve stánku u náměstí.
Zůstala jen ta růžová stuha,
ta co vázal jsem ti na zápěstí.

Hodnocení: 4
(celkem: 4, počet hlasujících: 1)

Zobrazeno 22x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>