Zas pláčeš a já nevím proč,
slzy polykáš a oči rudé.
Tak roztočili jsme tenhle kolotoč,
co zapoměl být veselý.

Vždy matka jsi smíchu
ale odcházíš tak tiše.
V minulosti se tvým jménem,
malá, co na žluté lístky vzkazy píše.

Trochu ufňukaná,
co čeká ji dlouhá cesta.
Trochu ukňouraný
a mezi nimi velkodušná gesta.

Nezbylo moc,
chladno a deci vína ve stánku u náměstí.
Zůstala jen ta růžová stuha,
ta co vázal jsem ti na zápěstí.