Hřiště je tmavé místo na trávě před domem
tváří se stvořené pro hrátky každým dnem
způsob jak zapomenout na to, že srdce stůně
hledačům naplnění, kterých jsou cesty plné.
Úkolem lásky je vypadat živá.
Hořce. Schválně.
Ona, on, setkání. Jak už to bývá.
Hormonálně.
Temnota hřiště je před domem místo trávy
tone v ní každý, kdo svůj dům si nepostaví
z náhodných kostiček, hra jako každá jiná
on stavět neumí - a ji to nezajímá.
Nechej to štěstí alespoň tam, kde je.
Prosím. Pane.
Ale on neslyší. Pohřbívá naděje.
Nepřestane.
Svět? To je probuzení nad ránem pod stolem
tam každý bez rozdílu nachází svoji zem
sen v louži teplé žluči rozlité pod tváří
tady se rozhoduje - ne mezi polštáři.
Záblesky v hlavě teď týrají představy.
Štěpí. Krájí.
Konec jim nevadí. Bolet je nebaví.
Umírají.
Před domem tráva je temnota pro hřiště
hra bývá krátká, pak odejdou bez příště
zůstanou láskou jak ostrovy obeplutí
ticho je obvyklý nástupce po vzplanutí.
Hledač už klidně spí se světem v žaludku.
Tichý. Bledý.
A ona netruchlí. Drží ho za ruku.
Naposledy.
Hodnocení:4.5 (celkem: 18, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 135x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Hořce schválně hormonálně, to mě baví. Ještě pár jiných výměn.
Jen potřeba si dát ale pozor na rytmus.
"Nechej to štěstí alespoň tam, kde je" - jak mám asi vyslovit tohle
Xx x Xx Xxx x, X x ??? Snad - to by se dalo klasifikovat jako jamb. A dá se to vyslovit. Jenže pak máš přízvuk na KDE - zatímco Je je bez přízvuku. Když pak rýmuješ s naděje (Xxx - přízvuk, nepřízvuk, nepřízvuk), což je ale (a teď si nejsem terminologicky úplně jistý) nevlastní rým, protože ty potřebuješ nejen zvukovou shodu vycházející z posloupnosti písmen, ale i z přízvuků v tom slově. Kde je (X x) a tedy bys musel pro "udělání" rýmu v přízvuku vyslovit přízvuk v naději na druhé slabice (xXx). To jen tak na okraj. - Nejsem verzolog
(ještě jsem to zkoušel vyslovit se zkráceným alespoň -> aspoň. Pak lze vyslovit jako hezky pravidelný dvojbloky český ženský jamb Xx x Xx Xx x X x)
Rozložení slovních přízvuků, je takové, jak jsem uvedl, o tom diskutovat, doufám, nebudeme. Ale všimni si, že se mé značení nekryje s jambickým schématem - mám tam ke konci samé nepřízvučné slabiky. Je dobré neplést si přízvuk slovní a přízvuk metrický. Není vůbec řečeno, že na těžké době musí být přízvuk a na lehké nikoli.
Každopádně nepřízvučná monosylaba lze v proudu dalších podobně nepřízvučných sourozenců přizvučit docela snadno... dle potřeby metra můžeš akcentovat kteroukoli z posledních tří slabik - a vzhledem k okolostojičným daktylům se tvé čtení také nabízí... jenže do daktylu tam chybí právě ona slabika, kterou jsem navrhoval doplnit.
Jinak "jasný jamb" je dotyčný verš jako rytmická řada sama o sobě. Reagoval jsem na OŘ.
Mimochodem tvé řešení
Nechej to štěstí snad tam, kde je.
Xx x Xx x x x x - lze interpretovat jako třístopý daktyl a pak funguje, rozložení přízvuků je však jiné, než jsi popsal - ať už jsi měl na mysli přízvuky jakékoli ;)
Nechej to štěstí alespoň tam, kde je
Xx x Xx Xxx X x x
Xx x Xx Xxx x x x
zdůvodnění jiné (Tvé) verze jsem čekal spíše od Tebe -
to já se chci poučit..., a když se ptáš na "větší" přízvučnost než "kde",
ve verzi Tebou uvedené ji přesto jako přízvučnou nevidím...
Ovšem já jsem nikdy netvrdil, že "kde" nebo "tam" je přízvučné, naopak, tvrdím a ze schématu je to snad zřejmé, že poslední slovní přízvuk nese první slabika slova "alespoň",tj. "alespoň tam, kde je" tvoří jediný přízvukový celek. Slova "tam", "kde" a "je" jsou jednoslabičná slova bez dostatečného významu a tedy i přízvuku.
To, že pak pro potřeby rytmiky verše nějaké z nich akcentujeme, příp. se tak alespoň tváříme, je věc druhá.
"To, že pak pro potřeby rytmiky verše nějaké z nich akcentujeme, příp. se tak alespoň tváříme, je věc druhá."
ano, právě asi na tom vznikají ty mylné výklady
proto říkám nesměšovat přízvuk slovní (X/x) a rytmický (5JŽ/3D, apod.), jedná se o z podstaty dva rozdílné pojmy, které spolu v sylabotónickém verši sice korespondují, ovšem to je pouze základní východisko... realita je mnohem komplexnější... i když zase ne tak složitá, jak by se mohlo zdát.
Kdybys nespáchal hřích absence přízvuku na první slabice polysylaba (ženo), dal bych ti další pokusy, takhle to asi nemá cenu. Pan Červenka tvrdí, že je to takto:
A to jsem já! To já jsem, ženo
x X x X x X x Xx
všimni si, že "to" je jednou přízvučné a podruhé ne
Na závěr naší diskuze doporučuji ke studiu Červenkovy Kapitoly o českém verši. Lepší knihu na hlubší seznámení s versologií neznám: je veliká škoda, že zůstala nedokončena.
Díky. Ono je to totiž tak - v dnešní době vymyslet originální rým je potíž, zíroveň se mi dost příčí okázalá "básnická" mluva. Jsem přívrženec jednoduchého, čistého jazyka a tak právě ty obraty to v podstatě jediné mohou zachránit a udělat z toho báseň
Den, kdy se Monika potkala s pravdou | Síň kravin: Jeho věrní | Loutkohra | Smích z parapetu | Hrachulesky