Druhé a třetí se dle mne blíží haiku, další dvě také hezké, ale už kvůli nedodržení 5-7-5 je beru jako miniaturky...
Druhá nejkrásnější...chlebem pečetíš
Máš na tohle myslím nadání...být tebou, vše přebírám na 5-7-5, a vykřešeš haiku...
Snažím se ti rozumět, snad je to tou úsporností ve slovech. Ale možná, že tam taky něco podstatného chybí - nevím, nemohu se dobrat, měla jsem prostě takový pocit. Příště dám něco úplně jiného, třeba se ti bude líbit víc. Je to zajímavé, když jsem dlouho sama a s nikým nemluvím, píši stroze, když jsem ve společnosti lidí, píšu pak "ukecaněji" . Jako kdybych o samotě zhutnila své myšlenky jen do nejdůležitějších slov.
strohost, no to ani tak nepřekáží, jako spíš zcela chybějící osa
básně,děj..., rozuměj, kdybych jednotlivý sloky přečetl napřeskáčku,
v podstatě se nic nestane - jak spíše samostatně pojaté miniatury
se společným pohledem k jednomu obrazu
Mezi svátky | Léto a Poeta | Rozloučení | JARO | óda na nošení sukní