Tohle není špatné, možná by se dal prohodit slovosled knížek přečtených a ubrat adjektiv, ale z rozpačité první strofy přecházíš krtčím můstkem k Verlainovi, a to mne baví...4
líbí se mi, takový pobrnkávání přes vzpomínky, mi tak přijde.
souvisí ta tvá pocitovka nějak se zítřejším maturitákem nebo ne?
jak ti tady psala Kamila, máš dvě odlišný polohy, mně se líbí obě, protože to pocitově vyznívá, ať je to bezstarostnost, smutek, nebo něha.
jestli ono to nebude tím, že jsi kozoroh )
To víš, že mám ten maturiťák v sobě. I toho kozoroha. Tenhle rok je pro mě nejdůležitější a přicházejí chvíle, kdy si i nejsebevědomější člověk připadá maličkej a se svou budoucností může dělat jen málo. Jsem rád, že máš ráda všechny stránky mé osobnosti. Tedy ty, co prozatím znáš. Díky za tvá slova!
Tak ať maturiťák vyjde Aha, tak teď už leccos chápu, protože jsem taky kozoroh;-) To je hezký i naprosto příšerný znamení, všechny charakteristiky se shodují na jakémsi tvůrčím citu a melancholii ... já jsem se před lety v psychologii v ZSV sama charakterizovala - jsem cholerik i melancholik, každopádně labilní, ale nic na tom nejde změnit.
Ach, Tony, ty prokletý básníku Abys za chvíli neležel jako ten mrtvý voják v trávě;-) Zajímavý je, že na to jsem taky trpěla, na plyšáky a prokletý básníky... ale počítám, že jsem se ještě nenašla, protože teď trpím na jiný věci Ty teď píšeš zvláštně, tak jako vzdorovitě a zároveň lítostivě, ale nevím, jestli ti to až tak docela sluší, jestli je to tvoje parketa. Vlastně tě neznám, ale když srovnám tu básničku s domem na protější straně ulice... no, to je prostě jinej Tony... takovej Tony, kterej bere život lehčeji a bohémštěji a to mu právě moc sluší;-)
Ani dům na protější straně ulici se nekoukal vábně. Neumím se stále dívat na svět těma bezstarostnýma očima. To jsou bezprostřední záležitosti. Tohle je něco víc uvnitř mě...dlouhodobější pocit. Má nálada i vnitřní rozpoložení jsou kolísavý. Lítostivej jsem po dědečkovi.
neni...život je fajn,ale to nejhezčí už se stalo...neřikám že nepříjde nic krásnýho,ale pro mě to nejhezčí už bylo...možná to zní diovně,jo dvacetiletej kluk,co ten ví...ale věř mi že za návrat do dětství bych dal cokoli ;-) a proto kde sou ty krásný časy...
Taky na dětství vzpomínám ráda a taky mám tendenci vidět budoucnost černě... a tak si říkám, že něco bych vrátit nechtěla a vytvářím si teorie tlustejch čar, někdy to funguje, někdy ne, ale spíš jo. Pořád jsou plány a možnosti, jak udělat hezkej život sobě a nejen sobě. No, ale chápu to tvoje rozpoložení ... a další filozofie, pracovní název "going back";-)
Příručka pod názvem život | Sup | malej prevítek | Desperádos | Macocha