když hrála kapela
růžový džíny
pařil jsem
a triko šlo dolů
fakt jak blázen
to lítání pod pódiem
mě unavilo
psychicky
kupodivu
šel jsem si sednout
zápalit cigaretu
zhořkla na jazyku
bez promile alkoholu
v krvi
jakoby stála
ta mašina
srdíčko valentýna
co nemá na baterky
a tak jsem šel domů
zaplavily mě
cáry černýho dehtu
tam někde hluboko
v myšlenkách
jel jsem si tramvají
na zadním sedadle
nohy visely ve vzduchu
ale hlava
byla u kolen
opravdu nečekej happy end
tohle se táhne
už několik let
a milion vět
to jen dál prohlubuje
celý je to ona
a já
já hraju jen malou roli
v pozadí
Hodnocení:4.25 (celkem: 17, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 55x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
nejvýstižněji na mě působí poslední sloka, já vím že k ní to musela proplout přes ten začátek, kterej je pro mě "prázdnej" protože to jsou jen tvý pocity, prožitky, ale ten závěr je jako chuť olivy po vypití martini, anebo třešinka na dortu prostě je to krásná tečka. hezké. s hodnocením ještě posečkám, abych si to mohla ještě jednou přečíst
Matějská pouť 2010 | Kousek nebe | Sladký sliny | Ať žije král | Doris