když hrála kapela
růžový džíny
pařil jsem
a triko šlo dolů
fakt jak blázen
to lítání pod pódiem
mě unavilo
psychicky
kupodivu
šel jsem si sednout
zápalit cigaretu
zhořkla na jazyku
bez promile alkoholu
v krvi
jakoby stála
ta mašina
srdíčko valentýna
co nemá na baterky
a tak jsem šel domů

zaplavily mě
cáry černýho dehtu
tam někde hluboko
v myšlenkách

jel jsem si tramvají
na zadním sedadle
nohy visely ve vzduchu
ale hlava
byla u kolen

opravdu nečekej happy end
tohle se táhne
už několik let
a milion vět
to jen dál prohlubuje

celý je to ona
a já
já hraju jen malou roli
v pozadí