EXEKUCE

Realita civilizace, fikce pocitů


Autor: Peter Nemek, 22.3.2002, Básně

  

Odporný malý chlap,
ksicht neštovicemi zjizvený
si raději nocí kryje tvář,
aby nebyl v civilu poznaný.

Má černý dlouhý plášť,
v second-handu koupený,
kožené rukavice
na rukou zpocených.

Chlap fanatický jak pilot
kamikadze,
slizký a lačný jak pijavice,
zabušil na můj nezamčený život
a zařval hlenovitým hlasem:
"!EXEKUCE!"
Posílá ho prý Zákon, Stát
Čas i Já
Civilizace.

Zákon mi vzal krásné sny,
že prý nemám na ně právo.
Loučím se podle zákoníku, paragrafu
odstavce: "Sbohem magická trávo,
tam v pastvinách spánků."

Stát mi vzal krátké dny,
co jsou v mládí ještě kratší
a poslal mě na vojnu,
(zbytky, děti zjizveny pásy tanků)
pro Nás o dost delší
než ten pouhý rok.

Já zabavil jsem si své Já,
protože jsem myslel,
že se chovám jako cvok.
Když měl všechno
všechny rád,
cestoval, hodně čet a psal,
tak
vyměnil jsem přátele, svobodu,
knihy, přírodu
za práci, byt v paneláku.

Pak
jsem byl jak všemocný, bohatý
leč mrtvý král.

Čas mi vzal
sám sebe,
nebo se mi aspoň smál
a schoval se ve velkoměstě.
Ukrad krásné dívčí tváře,
co byly mladě něžné
jako východ slunce
v mlžné páře.
Zabavil jim jejich divokou živost,
(kterou znal jsem z jarních ulic)
při jejich životní cestě
za rodinou
a kariérou.

Dnes ty holky hnijou
za bariérou
zvanou Dospělost.
A tak čas okrad i mě
-o ně.

Civilizace přilepila svou nálepku
"exekuce"
na vše zbývající,
co bylo hned po ruce:
Na Boha, na ráj, na nebe,
na sebe,
na tebe,
na stromy,
na domy,
na ptáky zpívající,
na Štěstí, na Lásku, na Krásu.
Na Spásu
bez vlasů,
stářím stejně šedivých.

Na vítr schovaný v listí
i na ten den příští.
Na vodu řek a moří,
na siluetu pohoří
(tam za městem).
Na hvězdy a na měsíc,
na babiččin kurník bez slepic
(protože už byla slabá,
aby se o ně mohla starat).

Na vlajku společné Země,
co se začala stejně párat.
Na minulost, na osud,
v který nevěřím doposud.
Na budoucnost,
na úzkost,
na dobro i zlo,
na to co bylo
i nebylo
a nezbylo
tak nic.

Na mě
i ve mně
prováděná civilizace
byla jen propagace
kapitalistické organizace
zvané "Konečná Exekuce"

Pak mě probudila Exhumace
a ten chlápek se mi omluvil
že to byl jen omyl,
ale že se stejně potkáme.

Hodnocení: 0.2
(celkem: 1, počet hlasujících: 5)

Zobrazeno 3x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>