2. díl

Autor: Solet, 23.4.2011, Básně

  

Byl to poslední den ve školce a jako každé odpoledne jsme šli na zahradu. Jako malá jsem toužila stát se herečkou. Rodiče mně často brávali do divadla a já když jsem viděla ty usměvavé herečky, jak si vychutnávají potlesk, tak jsem si slíbila, že až vyrostu, tak se jí stanu také. Moje premiéra mělo být moje vyznání Lukášovi.

Počkala jsem si až budeme sami a odvedla ho dozadu na zahradu. Jelikož jsem se s maminkou ráda dívala na romantický slaďáky, tak jsem věděla, že vyznání lásky musí být vážné, a proto jsem s vážnou tváří oznámila Lukymu: „Musím Ti něco říct.“ Doporučila jsem mu, aby si sedl na lavičku a on se mě naprosto nechápavě zeptal proč. „Přece, aby to s tebou neseklo.“ Už od mala jsem měla starost o své bližní a starala jsem se o ně jak nejlíp jsem uměla. Lukáš se tedy posadil, i když s reptáním, že „on už něco vydrží“.

A pak nastala moje chvíle. Nechala jsem chvíli dramatickou pauzu a pak sklonila oči jako ty paní v televizi. Poté jsem řekla s výraznou artikulací: „Já tě miluju.“ Lukáš jako správný gentleman zaeragoval naprosto výstižně. Podrbal se na hlavě a prohlásil: „Super.“ Začala jsem mu vysvětlovat, že ti v té televizi si vždycky potom dali pusu. Moc se mu to sice nezdálo, ale já jsem dokázala být velmi přesvědčivá. Takže nakonec kapituloval a dali jsme si pusu. První moje reakce? „Blé!“ Lukášova? „Fuj!“ Po tomhle fiasku jsem považovala vyznání za ukončené a mohla jsem šťastně odejít domů.

Zobrazeno 6x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>