Tak ono se hodně věcí v básničkách prostě omílá ... nevím, jestli je to na škodu, jestli za to může nemilé selhání fantazie nebo to, že se to prostě používá, nebo jen lenost vymyslet něco jiného
Básník se musí rozhodnout.
Po všech lidech chce osud neustálé rozhodnutí v banalitě a v řádu zanikavosti.
Na básníkovi vymáhá však jako po žádném jiném rozhodnutí absolutní, odvahu projít komnatami skučivých příšer, pocákán hovny, chce po něm skok do tmy.
Proto je tak mnoho talentů, ale tak nepatrně těch, kdo odvedli šár, na němž další vyroněná krev utmelí další šár, dokud nestojí dům.
Škoda, je to nedotažené. Ta myšlenka je tam super - co když mě bolíš víc než rohy (rozhodně lepší jak parohy) - krásný básnický obrat, ale pak tam vykukuje ten mozek. Zkus se na to podívat, jako by to psal někdo jiný a opravit mu to. Tom
Slib za dlaně | Vosková naděje | Domov s křídly | Žádost o prázdný parapet | Přání v psaní