Můj čtenář chápe dílo jako plán, jako úkladné tvoření spíš než záznam z výkyvů duše, nahodilých črtů. Ty totiž samy o sobě nemusejí být nijak marné, jde o kompozici, jak vše dovede pracovat společně.
Deprese. Ta možná potřebuje papír ale ten je jen pro jednu osobu, pro autora.
To mi říká můj čtenář.
Popel z jara | Místa z mrazu | Stromy prý neslyší | Dřív | To nebe prý nebylo pro mě