Do zahrad chodím
vzývat Boha,
zpytovat duši.
Lavice stářím zchřadlé
polykají slova a slzy.
Večerní zvony
tlumí nářek
by za zeď do světa
nebylo slyšet.
Ztracená duše,
ovečka, co pije
smutku z duší ostatním.
Hodnocení:5 (celkem: 25, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 34x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Cítím z toho hroznou beznaděj a moc mě to mrzí. Poezii sice smutek sluší, ale duši ubíjí. Přeju ti ještě spousty podobně dobrých básní...a pozitivnější nádech do života
Ulice | Láska v cizí posteli | . | Už tě nemám | Cukrkandle