Jsem kůra stromů
zjizvená životem,
popsaná srdíčky
vyrytými slzami.
Na dotek tvrdá
jak pevnost z kamene.
Ztepilá a hrdá
sama na sebe
kráčím bok po boku
nenaplněných tužeb.
Malinká leč hlasitá
zanikám
uprostřed obrů.
Tajemně krásná
zůstávám
sama se sebou
zalitá posměchem
bolavá kůra stromů.
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
Chmúry | Andělé bez víry | Čekám | Rada zkušenější | Prodala dívčí pokoru