Házím šupiny slizu
na krovky andělům.
Svlečená dohana,
zapadlá do kalu,
propírám růženec
v karafě bez vína.
Odleskem zrcadla
postávám u brány,
patníků ze zlata.
Zmáčení andělé
lemují silnice
bez víry,
bez jména.
Hodnocení:5 (celkem: 10, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 19x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Tak vysoko jak jen to jde | Pro všechno co známe | Záplaty na nebe | Zpověď života | poloviční hrnek