ach jo, Paulette
čtu po páté, šesté a nějak mi to pořád přijde takové "westovské"
jak kdyby si to prostě nebyla čistě ty
hlavní problém mám, že si to neumím představit, jakože zhmotnit, takže mi uniká obsah, nebo obraz
v každé sloce mi jak kdyby jeden řádek přebývá
přičemž s poslední si nevím rady
možná bych si na pomoc mohla vzít ten jinotaj z konce a napsat, že těch jinotajů je tam pro mě víc
s hodnocením je to ještě těžší, než s uchopením, takže bez hodnocení.
díky Jenny, přesto tu westovsko v dočinění není
1)jednotvárnost
2)někdy raději bez oživení - někdy to nadělá jen neplechu
3)hlubiny všednosti = stereotyp ve všech možných podobách je pořád jedno a to samé, snaha vymanit se z něj a zároveň takový klid, který člověka pohltí...
Ahoj Pavli, ač to na někoho může působit jako silná slova nebo nicneříkající verše, tak je tohle od Tebe opět precizní veršovní práce. Kolikrát přemýšlím kolik času věnuješ básním. Tohle bych nedal ani za týden a to myslím opravdu vážně. Podařené je to na 1000%, všechno opět na svém místě. Když se podívám na gramatickou stránku, tak všechno sedí. Já prostě kulím oči jako slepice. No, už se tu nebudu rozplývat.
Moc Ti děkuji, fakt super práce.
Jako pro toho, kdo čte Tvou tvorbu a nepředstavuje si ty obrazy, tak ano. Může jim to tak připadat, jako silná slova a nic neříkající verše. Nebo se mýlím?
Až jednou zase půjdeš kolem všedních dní | Proplouvám | Biograf | Když padá ráno | Zas jednou budu věrná