...při vzpomínce na tebe
začal jsem plakat, vznesl se k obloze
a posílal slzy
na parapet
tvého pokoje.
Vzhlédla si od psacího stolu.
Za obrazem nedostupné krásky začalo pršet.
Řekla sis:
Ach jo, to je zase ošklivo!
A to zatím sedělo na střeše
vašeho domu a kropilo
na parapet
tvého pokoje.
Hodnocení:3.6 (celkem: 18, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 26x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Ahoj,
mě to zase tak dobré jako ostatním nepřijde. V závěru, který by měl být ucelenější hodně skáčeš. Nejvíce se mi líbí začátek, ten je napsaný opravdu dobře, pak to ale pro mě ztrácí sílu.
Před chrámem Notre Dame | Zaskoceny | Lepší nevidět | Noc kdy tu nejsi | Božská báseň