ta tma najednou zářila
odlesk auta
se zdál jako obrys
zvracejícího člověka
mezitím výstražný trojúhelník
značil cestu domů
po třech pivech
vím
že tam někde čekáš ty
píšeš o něčem
o čem nemáš páru
takový vlaky už dávno nejezděj
a v pohádkách nežijem už deset let
i když bychom chtěli
čas letí
křídla nerostou
jak houby po dešti
hlavně se neotočit
Hodnocení:5 (celkem: 20, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 19x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
šiška | Uplakaní | zimní stínová délka | Káčko - Richie I. | Desperádos